Dnes jsem ochutnal točený plzeňský cider Kingswood v hospodě na Praze 2. Představte si, že pijete anglický točený cider, možná v něm oproti anglickému převládá víc chuť jablek. Bublinky brzo utečou a jsou hodně vidět, tedy se dosycuje, což je v těchto objemech výroby nevyhutelné. Chuť příjemná nasládlá, po druhém napití už vnímáte hořkost jader. Myslím, že zdařilý cider, který může konkurovat anglickému dovozu, pokud vydrží s takto nastavenou kvalitou. O malé české výrobce se nebojím, jejich cidery jsou a budou vždy specifické a svým způsobem výjmečné, a jen pro zákazníky, kteří si cestu k českému cideru vždy najdou.

Je to zajímavá myšlenka, ale budeš to muset zkusit. Výsledek mne dost zajímá. Jenom poznámka,  pasterizace vůbec nemusí některé druhy plísní zlikvidovat, plísně jsou bohužel nejodolnější bestie, které zvládají široké spektrum zásad i kyselin, a samozřejmě i teplot. Určitě bych keg pořádně sanitoval, teprve potom bych nalil pasterovaný cider. Myslím, že optimální řešeni je klasický způsob výroby cideru, který velmi dobře umějí v Bretani, tj. včas stáhnou mošt s pomnoženými kvasinkami, ještě než se rozkvasí. Po prvním stočení nedojde k rozmíchání usazenin na dně (kvasinky + živiny) a deky na povrchu kvasu. Proto se odebírá prostřední část kvasu těsně před rozkvašením. To je zřejmě to pravé umění, vystihnout dobu prvního stáčení.

Zdravim, tak to se těším, na leden. Taky se chystám část nechat louhovat na drti. Co jsem zjišťoval, tak Bretonci nechávají ležet na drti cca 12 hodin, což má za následek, že se buněčné pletivo víc rozpadne a je větší výtěžnost. Taky bych si troufal odhadovat, že se do moštu dostane vích jádřincová chuť, což u suchého cidru je dost dobrota. Tonda.

Tuším, že v Praze v Ječné ulici ,kousek nad Městským pivovarem(?), už za komunistů leta prodávali, a stále prodávají výrobgy z gumy. Mohli by tam mít buď hotová těsnění, nebo koupit plát gumy, a těsnění si vystřihnout.

Předejít se dá kvašením ve vysířených nádobách bez přístupu vzduchu. Pokud je již zkaženo, tj. smrdí aceton, a je toho hodně, tak opatrně a pomalu přepálit. Pokud toho je málo - vylejt. Pokud se bude pálit v družstevní pálenici, chce to zkušeného paliče, který nepálí vše stejně, ale hlídá si teplotu.

Našel jsem částečnou odpověď na aceton :
zdroj : http://www.ovocne-destilaty.cz/index.php?stranka=dotazy
Dotaz ohledně výskytu acetonu jsem Ing. Šlosarovi zaslal

Tak a zde již zmíněný článek o pálení jablek a acetonu :

Jablka na pálení

Co si počít s nadúrodou jablek? Vykupují se za zanedbatelný peníz a rychle se kazí. Proto je lépe se poohlédnout po nejbližší moštárně, kde se dá ze sto kilogramů jablek získat 60 litrů moštu, ale někde umí i víc. Jablečný mošt je výchozí surovinou pro přípravu calvadosu. Ačkoliv jablka obsahují průměrně 8,9% cukru, je vhodné přidat zákvas ze 3 kg drcených jablek a 20 dkg cukru / 50 l kvasu, dále R.Wagner: Calvados po lopatě, čímž se zanedbatelně zvýší podíl alkoholu, ale kvas se stabilizuje. Vzhledem k tomu, že jablka obsahují průměrně 0,7% volných kyselin počítáno na kys. jablečnou (hydroxyjantarová) není třeba se obávat napadení křísotvornými kvasinkami, jak je tomu u hrušek, které vykazují průměrný obsah kys. jablečné pouze 0,19%. (lit. O.Vondráček: Výroba lihu a ušlechtilých pálenek z ovoce, str. 19, PRAHA 1945). Problém je ale v tom, že v naší zemi je více palíren než moštáren a kdo má doma lis na ovoce? Nezbývá tedy nic jiného než-li založit máč z jablečné drtě a vyrobit jablkovici. Vzhledem k přítomnému rozemletému jádřinci mívají jablkovce drsnější chuť, ale především záleží na vyzrálosti ovoce, což je podobně jako u jiných druhů ovoce kategorický imperativ. Dále je třeba věnovat pozornost odrůdě. Rozhodně nedoporučuji žádnou velkoplodou, moderní odrůdu, kterých jsou naše supermarkety plné. Pro přípravu kvasu jsou nejvhodnější drobné plody starých odrůd, snad nejvhodnější je Moravská jadrnička, ale konkrétní zkušenost s ní nemám. Zajímavých výsledků jsem dosáhl s Kasselskou renetou a pokud jsem nechal plody přemrznout, získal jsem destilát s jemně kořeněnou příchutí, která mnohé degustátory uvedla do rozpaků, důsledkem pak bylo nízké hodnocení destilátu. Vliv stopek neumím posoudit, ale v literatuře se doporučuje jejich odstranění, aby se destilát nekontaminoval tříslovinami (K.Hagmann, B.Essich . Pálíme ovoce, str.58 VÍKEND 2007). K jablečné drti je možno přidat třetinu objemu vody a  i 6-8 ml ztekucujícího enzymu OVOPRES na 100 kg máče. Ovopres je vysoce účinný enzym který způsobuje degradaci pektinů, které jsou součástí buněčné stěny, především dlouhých řetězců galakturonové kyseliny. Důsledkem je pak rychlé ztekutění máče a uvolnění vonných složek. Výrobcem Ovopresu je společnost J.Divila, Březová 125, Slušovice, tel. 724 251461. Životnost jablečného máče je velmi vysoká a je srovnatelná se životností švestkového máče. Rozhodně doporučuji odjezd do palírna při dosažení zbytkové cukernatosti 6 st. Brixi (refraktometricky). Kvalita jablečného destilátu je především závislá na správném vedení destilace. Tyto máče bohužel vykazují vysoký obsah acetonu (CH3COCH3), bod varu 56,2 st. C a octanu etylnatého, též etylacetát (CH3COOC2H5), bod varu 76,8 st.C. Z tohoto důvodu doporučuji odebírat přední frakci dostatečně dlouho při minimálním příkonu energie do vařáku. Nedostatečná separace těchto složek, které se v nízké koncentraci jeví jako vonné sloučeniny se pak pozná druhý den bolestí hlavy.

Pokud přece jen máte nějaké dotazy, můžete mne kontaktovat na emailu: slosar-petr@seznam.cz Petr Šlosar

Jasně, že se k přípravě medoviny voda používá, ale zřejmě už předkové tušili, že s moštem to bude lepší. Musím přiznat, že mne netové diskuze připadají trošku neosobní. Pokud se podaří znova zorganizovat ochutnávku cideru jako v loni, rád se zúčastním, a pak se dá diskutovat mnohem pružněji a s větším záběrem. Tak zatím.

Při kvašení dávám kvasnou zátku, nechám kvasit, ještě dlouho po vyčištění.  Ve Tvém případě nemohu posoudit, pokud neochutnám, vlivů je moc, složení moštu podle jablek, množství medu, druh kvasinek, ale to víš sám nejlíp. Jakou jsi měl cukernatost při smichání moštu s medem ? 4 měsíce kvašení mi připadá jako že je málo medu. Sám nechávám kvasit ve sklepě ve tmě a dlouho při stálé nízké teplotě, proto tak dlouhé prokvášení. Ještě dotaz, kde jsi sehnal v únoru mošt (4 měsíce) ? Ze starých jablek to není nic moc, už jsou bez kyselin, to taky může být důvod nehotové chuti.

Zatím mám nejlepší zkušenosti s divokejma kvasinkama, které jsou na jabkách. Zkoušel jsem vinné kvasinky, respektive burčákem aktivovat jablečný mošt, ale došlo k bouřlivému kvašení, a mošt "šel" na destilaci (možná námět pro paliče, jak urychlit jablečné kvašení). Jsem zastánce pomalého přirozeného kvašení při nízkých teplotách, kdy vše trvá déle, ale zase mošt pořádně prokvasí.