Stránky 1
#1 2012-09-02 10:22:25
- Ondra
- Člen
- Registrován: 2012-09-02
- Příspěvky: 67
Macerace drti
Louhujete nadrcená jablka před lisováním? Jak dlouho a při jakých podmínkách? Má to nějaké výsledky?
Offline
#2 2012-09-02 10:36:10
- Jirka Vrba
- Správce
- Místo: Brno, Střílky
- Registrován: 2010-10-17
- Příspěvky: 380
- Web
Re: Macerace drti
p. Uhrová to zmiňuje v knize Jak se dělá cidre.
Zatím jsem to nezkusil, ale mohlo by to být dobré.
Offline
#3 2012-09-02 11:40:38
- Ondra
- Člen
- Registrován: 2012-09-02
- Příspěvky: 67
Re: Macerace drti
no já to právě taky nedělal, ale lestos se chystám víc experimentovat, tak zjišťuju co má smysl, abych měl vůbec dost demižonů na tolik různých várek
Offline
#4 2012-09-02 12:34:05
- Jirka Vrba
- Správce
- Místo: Brno, Střílky
- Registrován: 2010-10-17
- Příspěvky: 380
- Web
Re: Macerace drti
vyzkoušej, v lednu snad bude ochutnávka, tak něco dovez. Všichni děláme různé křivohubky, něco se povede, něco ne.
Offline
#5 2012-09-26 23:43:54
- bernardus
- Člen
- Registrován: 2011-05-19
- Příspěvky: 19
Re: Macerace drti
Zdravim, tak to se těším, na leden. Taky se chystám část nechat louhovat na drti. Co jsem zjišťoval, tak Bretonci nechávají ležet na drti cca 12 hodin, což má za následek, že se buněčné pletivo víc rozpadne a je větší výtěžnost. Taky bych si troufal odhadovat, že se do moštu dostane vích jádřincová chuť, což u suchého cidru je dost dobrota. Tonda.
Offline
#6 2012-10-01 09:39:05
- Quixote
- Člen
- Registrován: 2012-08-21
- Příspěvky: 10
Re: Macerace drti
Prepacte - nerozumiem presne ako to luhujete. Proste to namocite do vody a nechate stat 12 hodin? Co potom s tou vodou? Vylejete?
Dik.
Offline
#7 2012-10-01 20:37:26
- Jirka Vrba
- Správce
- Místo: Brno, Střílky
- Registrován: 2010-10-17
- Příspěvky: 380
- Web
Re: Macerace drti
nadrtil jsem jablka, nasypal do dětské vaničky, srovnal jsem to zhruba do roviny. Přilil jsem vodu ať je drť ponořená a celé to přikryl alobalem ať na to nejdou vosy a mušky. Takhle jsem to nechal do druhého dne v chladu.
Offline
#8 2012-10-11 21:06:22
- Ondra
- Člen
- Registrován: 2012-09-02
- Příspěvky: 67
Re: Macerace drti
měřil jsi cukernatost před a po maceraci -- jestli to nějak zvedne obsah cukrů?
Offline
#9 2012-12-14 00:23:16
- uncompromised
- Člen
- Místo: Velké Bílovice
- Registrován: 2012-11-15
- Příspěvky: 79
- Web
Re: Macerace drti
Ondra: cukry to nemá jak zvedat, ty tam buď jsou nebo nejsou. Jedině, že by se zvýšila koncetrace odpařením vody, ale když tam vodu přilívá, tak se naopak snižuje.
Macerace se využívá k vyluhování chuťových a aromatických látek a k zlepšení lisování, rozpadem pletiv. Doba macerace se dá snížit použitím enzymů a zvýšením teploty. Spíš než přilívání vody, bych povrch posypal nebo pokropil sírou a zakryl igelitem. Spíš než ve vaničce, kde je velká kontaktní plocha se vzduchem, bych to nechal spíš v kanystru nebo hoboku.
Offline
#10 2012-12-14 11:27:34
- Ondra
- Člen
- Registrován: 2012-09-02
- Příspěvky: 67
Re: Macerace drti
já jsem maceroval do druhého dne v plastovém 30 l kýblu se vzduchotěsným víkem, nezaléval jsem vodou ani nekropil sírou, výtěžnost nedokážu posoudit, ale určitě měl mošt mnohem sytější barvu (a doufám že i chuť) kvůli oxidaci na povrchu (vrstva drti na povrchu byla úplně tmavá), cider má teď nádhernou medovou barvou, snad si ji udrží i po vyzrání...
Offline
#11 2012-12-15 15:08:28
- malis
- Člen
- Registrován: 2012-11-28
- Příspěvky: 7
Re: Macerace drti
Během skladování dochází k enzymatické konverzi škrobů na cukry takže se obsah cukrů bude zvyšovat i při maceraci, ale za tak krátkou dobu asi nebude ten rozdíl moc patrný.
Příští rok zkusím udělat několik vzorků s různou dobou skladování a různou délkou macerace. Budu měřit vývoj cukernatosti a pH a pak se s vámi o výsledky podělím.
Zvýšení výlisnosti můžu potvrdit. Letos jsem jednu várku původně neplánoval macerovat, ale protože jsem nestíhal
tak jsem nechal podrcenou část (45 kg) v kádi přes noc. Nakonec ležela 16h před vylisováním a zbytek (30 kg) jsem lisoval hned. Výlisnost byla 48% respektive 45%. Macerace moštu subjektivně prospěla i v chuti, vůni a barvě.
Offline
#12 2012-12-15 17:40:55
- uncompromised
- Člen
- Místo: Velké Bílovice
- Registrován: 2012-11-15
- Příspěvky: 79
- Web
Re: Macerace drti
malis: záleží, co to bude za cukry, protože jak víme v ovoci je víc druhů cukrů s různým chuťovým vjemem. Pochybuju, že po pár hodinách bude výsledek vůbec meřitelný. Laboratorně možná, ale z praktického hlediska to zvýšení bude nevyužitelné. Schválně se poptám v laboratoři, jestli s tím mají nějaké zkušenosti.
U hroznů, je rozdíl pří meření moštoměrem před a po nakvášení, ale rozdíl dělá především teplota moštu, odstátí, kdy čerstvě namletý mošt obsahuje víc kalů a vzduchu, atd.
Offline
#13 2012-12-16 10:20:55
- uncompromised
- Člen
- Místo: Velké Bílovice
- Registrován: 2012-11-15
- Příspěvky: 79
- Web
Re: Macerace drti
trochu sem pohledal na netu a přeměny škrobů na cukr se využívá při výrobě whisky a piva, kdy se podrcené obilí míchá v teplé vodě, aby probíhala přeměna škrobů. (přesnou výrobu netřeba zmiňovat) O jabkách jsem našel toto:
Obsah škrobu (CELUJKO 1967). Během zrání se škrob přeměňuje v rozpustné cukry. Odbourávání škrobu se zjišťuje tím, že se jablko příčně rozříznuté ve výšce jádřince namočí řeznou plochou do roztoku jódjodkalia. Škrob se barví tmavě modře. Intenzita tmavomodré barvy se postupně snižuje vlivem přeměny škrobu v cukru. Odbourávání škrobu začíná v centrální části plodu a postupuje směrem ke slupce, kde se po sklizni rychle dokončuje. Pro dlouhodobé skladování se hodí plody sklizené v době, kdy se při jódové zkoušce objevují jasná místa na temném podkladě řezu a pod slupkou je dužnina ještě temně zbarvena. Tato starší metoda se neuplatnila vzhledem ke značným odrůdovým rozdílům. Obsah škrobu však ovlivňuje i chuť plodů. Plody ve stadiu sklizňové zralosti již postrádají charakteristický travní zápach a nemají hrubou chuť.
Z několika předmětů o pěstování a zpracování ovoce a to jak na středí tak i na vysoké jsem si nezapamatoval využitelnost přeměny škrobů na cukry pro zpracovní do dnešní doby, možná i proto, že to byly pro mě vedlejší předměty Ale pořád si myslím, že využitelnost toho procesu je při maceraci zanedbatelná. Spíš bych řekl, že bude vhodnější sklizená jabka nechat pár týdnů skladovat, čímž se může odbourat i část kyselin, odpařit voda, naruší se pletiva a to všechno bez oxidace dužniny. Ovšem v závislosti na odrůdě a požadované chuti výsledného produktu. Má li někdo volné kapacity a finanční prostředky, mohl by se pustit do zkoušení
Offline
#14 2013-10-21 15:07:59
- Pythonn
- Člen
- Registrován: 2010-10-30
- Příspěvky: 39
Re: Macerace drti
Já maceraci jabl. drti používám již třetí sezonu a to jednak kvůli větší výtěžnosti při lisování, ale především pro získání tříslovin, které pak velmi obohatí chuťové spekrum cideru. Dříve jsem k tomu účelu přidával do kvas. moštu rozdrcené aronie. Maceroval jsem 1-2dny, ale letos to bylo 7 dní a vypadá to slibně.. Ta hořčinka je dost zajímavá... uvidíme nakolik se podaří ustát zbytkový cukr.
Offline
#15 2014-09-12 10:54:16
- hurykan235
- Člen
- Místo: Mělník
- Registrován: 2014-09-12
- Příspěvky: 2
Re: Macerace drti
Zdravím, tak jsem včera podrtil a zmáčknul dva pytle jablek a získal tím prvních 35 l jablečného moštu :-D Cukernatost se ustálila na 14 stupních a protože odpad mi oproti vínu připadá tak nějak objemově velký ptám se: co takhle naložit "na druháka" ? zkoušel jste to někdo? osobně s tím mám zkušenost z vína :-) vím, není to košer a muselo by se to asi dosladit, ale co kdyby to chutnalo ?..... :-)
Offline
#16 2015-01-23 21:55:42
- Vovocnar
- Člen
- Registrován: 2015-01-23
- Příspěvky: 2
Re: Macerace drti
Za rozklad škorobů odpovídá enzym amyláza. Otázka je jak ho aktivovat (dodat).
Ležením jablek po sklizni se sice škroby rozkládají, ale plod stávající jednoduché cukry prodýchává. Cukernatost se nezvyšuje. Navíc přezrálé plody mají kašovitou konzistenci, která zhoršuje výlisnost.
Offline
#17 2018-09-11 15:45:06
- head
- Člen
- Registrován: 2018-07-24
- Příspěvky: 7
Re: Macerace drti
Zdravím, tak jsem včera podrtil a zmáčknul dva pytle jablek a získal tím prvních 35 l jablečného moštu :-D Cukernatost se ustálila na 14 stupních a protože odpad mi oproti vínu připadá tak nějak objemově velký ptám se: co takhle naložit "na druháka" ? zkoušel jste to někdo? osobně s tím mám zkušenost z vína :-) vím, není to košer a muselo by se to asi dosladit, ale co kdyby to chutnalo ?..... :-)
to by mne také zajímalo, vetšina stolních jablek ma hodne cukru a kyselin a malo taninu,
je mozna sance, ze pri druhaku dostaneme prave mene cukru/kyselin a vice tatinu, preci jen ten druhak musi chyvili letez se slupkama, mozna by stalo za to i zkusit aplikovat nejaky jednoduchy enzym aby se prave ze slupek dostalo vice aromatu, jako se pouziva pri priprave kvasu..v palenici maji...
nezkousel nekdo? Asi by pak bylo vhodne udelat kupaz prvaku a druhaku, mohli by jsme ze stolnich skladkych/ kyselych jablek dostat neco trochu mene kysleho, mene skladkeho ale dostatecne aromatickeho
nebo to je cely jen blbost,
Pavel.
Offline
#18 2018-09-16 22:18:43
- Piparkakuja
- Člen
- Registrován: 2015-10-31
- Příspěvky: 134
Re: Macerace drti
Poté, co jsem ochutnal anglické cidrové odrůdy, si nedělám iluze, že by se dal z českých odrůd nějak významně dolovat tanin. Česká jablka jsou v podstatě všechna hlavně ke konzumaci, tu pravou hořkost prostě nemají. Vyjímkou jsou okrasná jablíčka, pokud člověk narazí na nějaká, která nemají vysokou hladinu kyselin, tak tam jde ten tanin dostat - našel jsem takovou odrůdu tady za barákem v Norimberku a jeden strom i v Praze. Ale plody jsou titěrné, takže hormada práce/času a málo jablek v košíku.
Z českých jablek jde dělat skvělý cider, ale zkrátka jiného (českého?!) druhu, než ten anglický nebo francouzský.
Maceraci drťi provádím vždy alespoň několik hodin, ideálně přes noc. Druhák z čehokoliv mi přijde jako ztráta času, navíc se to musí dosladit, což nedělám vůbec. Příroda je příroda.
Offline
Stránky 1